|
Vzdělávání o politice. Co utváří vztah žáků k politice, demokracii a společnosti?
Doubková, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Práce se zabývá problematikou občanského vzdělávání v hodinách výchovy k občanství na druhém stupni základní školy. Důraz je kladen na témata v oblasti politiky a fungování demokratické společnosti. V teoretické části práce je věnován prostor socializaci prostřednictvím sociálních aktérů a socializačních procesů. V práci je také kladen důraz na aktuální stav výchovy k občanství v České republice a jaké metody jsou v tomto předmětu používány. Praktickou rovinou práce je analytická část, která je založená na kurikulární analýze dat získaných z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a školních vzdělávacích programů (ŠVP). Cílem této analýzy je zjistit, jaká politická témata dostávají v hodinách výchovy k občanství prostor a jaký je rozdíl mezi učivem stanoveným v RVP ZV a jednotlivými ŠVP. Analytická část je doplněna o data z polostrukturovaných rozhovorů s aktéry občanského vzdělávání. Mezi tyto aktéry patří učitelé výchovy k občanství, studenti pedagogických fakult oboru výchova k občanství a odborníci na občanské vzdělávání.
|
|
Politická participace v hodinách výchovy k občanství na druhém stupni základních škol
Dědič, Ondřej ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Politická participace v hodinách výchovy k občanství na druhém stupni základních škol je na základě komparace kurikulárních dokumentů identifikovat témata a výstupy, které povedou k podpoře politické participace, provést didaktickou analýzu vybraných politologických témat a navrhnout vhodný didaktický postup pro výuku těchto témat v hodinách výchovy k občanství na druhém stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Předložený postup vychází z třífázového modelu učení E-U-R a kombinuje v sobě rozličné metody, organizační formy a modely výuky. Důraz se klade na práci s autentickými komunikáty a rozvoj klíčových kompetencí podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. S přihlédnutím k podmínkám a trendům v době psaní diplomové práce je zároveň každá hodina navržena s ohledem na možnost přesunout výuku do distanční formy. Východiskem, proč tato práce vůbec vzniká a proč jsou její cíle stanoveny právě takto, je analýza výzkumů politické participaci ve vybraných zemích. Výzkumná zjištění poukazují na některá problematická místa ve výuce výchovy k občanství v České republice. Tento stav je možné částečně vysvětlit na úrovni národního kurikula, proto je prováděna komparace kurikulárních dokumentů vybraných zemí s ohledem na zakotvení...
|
|
Analýza her s vybraným edukačním potenciálem zážitku pro školy
Petrová, Kateřina ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím potenciálu zážitkové pedagogiky v rámci výuky na druhém stupni základních škol. Teoretická část práce se věnuje popisu základních pilířů zážitkové pedagogiky a specifickým potřebám žáků v období pubescence z pohledu vývojové psychologie, jež jsou východiskem pro praktickou část. Cílem analýzy zpracované v praktické části práce je výběr her z 29 čísel časopisu Gymnasion, které splňují stanovená kritéria týkající se principů ZP, specifik práce s výchovnou kategorií starší školní věk a vybraných oblastí RVP. Výstupem analýzy je 33 vybraných her, přičemž 15 z nich je zpracováno ve formě didaktických karet využitelných pro učitele výchovy k občanství.
|
|
Kontroverzní témata jako součást výuky na prvním stupni ZŠ
Radecká, Lenka ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá probíráním kontroverzních témat či problémů v rámci výuky na prvním stupni základních škol. Hlavními cíli této práce je zjistit, proč je vhodné začleňovat tato témata do výuky, jestli je vůbec možné zabývat se jimi i s dětmi mladšího školního věku a jak taková témata lze v rámci výuky probírat. Teoretická část práce začíná vymezením pojmu kontroverzní téma (KT), dále se věnuje vývojovým předpokladům dětí pro zabývání se jimi, souvislostí KT s výchovou k občanství a s globálním rozvojovým vzděláním a metodám, kterými lze KT probírat. Dotazníkovým šetřením a rozhovorem bylo v rámci empirické části zkoumáno, zda učitelé do výuky začleňují KT, proč a jakým způsobem. klíčová slova: kontroverzní téma / problém, globální problém, aktuální problém, průřezová témata, primární vzdělávání, výchova k občanství, globální rozvojové vzdělávání, Filosofie pro děti
|
|
Občanství - teoretická východiska a pedagogická praxe : případová studie základní školy
Bucvanová, Eliška ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Eliška Bucvanová. Diplomová práce. Občanství - teoretická východiska a pedagogická praxe ABSTRAKT Jako nedostatek české demokracie můžeme vnímat slabou občanskou společnost. Jedna z možností jejího rozvoje tkví ve výchově k občanství praktikované v rámci povinné školní docházky. Právě na téma občanství se zaměřuje tato práce: pomocí kvalitativního výzkumu se snaží zjistit, jak pojem chápou učitelé vybrané základní školy, k čemu se snaží žáky v této oblasti vést a jakou formou. Práce si neklade za cíl zmapovat stav výchovy k občanství v České republice, na to svým rozsahem nestačí, cílem je však odhalit, jak mohou učitelé na danou oblast nahlížet, jestli jsou ve svém náhledu jednotní a jak se jejich názory mají k poznatkům, které přináší odborná literatura. Závěry vypovídají o tom, že zkoumaná škola je na poměrně vysoké úrovni, přesto však výchova k občanství ani její cíle nejsou pedagogy vnímány jednotně a komplexně a stejně tak znalosti žáků jsou velmi různorodé. To může být vysvětleno faktem, že v oblasti výchovy k občanství dlouhodobě chybí jednotná koncepce a s velkou pravděpodobností i vzdělávací příležitosti pro rozvoj profesních dovedností pedagogů. Do budoucna by tedy bylo dobré zaměřit se jednak na možnost rozvoje jednotné koncepce, jednak na obsah profesní přípravy budoucích učitelů. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
Komparace školního hodnocení v hodinách výchovy k občanství na tradiční a Montessori základní škole
Čecháková, Lenka ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá školním hodnocením. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení Montessori pedagogiky a jejich principů jako jsou svoboda dětí, předem připravené prostředí či principy věkové heterogenity. Dále se zde pojednává o didaktickém materiálu, které tyto typy škol využívají. Poslední částí této kapitoly je postavení učitelů a dospělých ve škole. Poté následuje kapitola o hodnocení. Dochází zde k vymezení jeho definice, jaké funkce hodnocení existují a také typy, které jsou ve školách využívány. V neposlední řadě pak formy hodnocení, tedy klasifikace pomocí známek a slovní hodnocení. Druhou částí této práce je praktická část. Cílem praktické části je najít odlišnosti ve způsobu hodnocení ve dvou typech základních škol, tedy v Montessori základní škole a běžné základní škole a také zjistit, které typy hodnocení, o kterých pojednává teoretická část, jsou v hodinách nejvíce využívány. Pro výzkum byla použita metodu pozorování a hloubkové rozhovory s vyučujícími, u kterých probíhal náslech. Výsledky praktické části ukázaly, že oba typy základních škol využívají jiné formy hodnocení. V běžné základní škole se jedná nejvíce o známky, které jsou i na vysvědčení. V Montessori základní škole se využívá slovní hodnocení...
|
|
Využití kinematigrafické tvorby věnované holocaustu při výuce výchovy k občanství a dějepisu
Pinc, Benedikt ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Práce se snaží zodpovědět otázku, zda film představuje vhodnou didaktickou pomůcku při výuce o holokaustu. Nejprve se zabývá problematikou holokaustu a tím, jak o něm vyučovat. Holokaust zde není nahlížen pouze jako historická událost, ale především jako specifický projev moderní společnosti. Redukce na historický fakt by vedla k opominutí zásadních etických a sociálních tematických přesahů, které v sobě holokaust nese. Proto navrhuji vyučovat o holokaustu nejenom v hodinách dějepisu, ale také v hodinách výchovy k občanství. Další část navazuje na to, že jako jedna z vhodných metod výuky o holokaustu se nabízí využití filmové tvorby. Pracuje se zde nejprve s tezí, že film nezobrazuje skutečnost, ale je určitou reflexí skutečnosti. Dále je zaměřena pozornost na fenomén paměti, neboť paměť je něco, co vytváří určitý rámec našeho uvažování a myšlení. Při výuce se musí zohlednit právě to, že film jako produkt kulturní paměti vychází vždy z určitého referenčního rámce paměti, na jejímž utváření se ale zároveň také podílí. Po rozebrání konkrétních didaktických i legislativních otázek spojených s médiem filmu ve výuce došlo na závěr práce k propojení získaných poznatků a vytvoření několika ukázkových hodin k tématu holokaust. Na základě toho je možné tvrdit, že film představuje vhodný prostředek k...
|
|
Využití programu Filozofie pro děti ve výuce žáků ve věku 12 - 14 let
BRAUNOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na popis současného stavu českého školství. V první řadě představuje cíle a pojetí základního vzdělávání v České republice a přibližuje požadavky rámcově vzdělávacích programů. Blíže popisuje důležitost klíčových kompetencí a cíle vzdělávacího oboru Výchova k občanství. V další části pak diplomová práce představuje program Filozofie pro děti, jehož principy do značné míry korespondují s cíli základního vzdělávání, a z toho důvodu se jeví jako vhodný nástroj pro výchovu a vzdělávání žáků. Empirická část pak nabídne konkrétní model výuky vystavěný na základech Filozofie pro děti a posoudí jeho vhodnost při naplňování cílů vzdělávacího oboru Výchova k občanství.
|
|
Kontroverzní témata jako součást výuky na prvním stupni ZŠ
Radecká, Lenka ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá probíráním kontroverzních témat či problémů v rámci výuky na prvním stupni základních škol. Hlavními cíli této práce je zjistit, proč je vhodné začleňovat tato témata do výuky, jestli je vůbec možné zabývat se jimi i s dětmi mladšího školního věku a jak taková témata lze v rámci výuky probírat. Teoretická část práce začíná vymezením pojmu kontroverzní téma (KT), dále se věnuje vývojovým předpokladům dětí pro zabývání se jimi, souvislostí KT s výchovou k občanství a s globálním rozvojovým vzděláním a metodám, kterými lze KT probírat. Dotazníkovým šetřením a rozhovorem bylo v rámci empirické části zkoumáno, zda učitelé do výuky začleňují KT, proč a jakým způsobem. klíčová slova: kontroverzní téma / problém, globální problém, aktuální problém, průřezová témata, primární vzdělávání, výchova k občanství, globální rozvojové vzdělávání, Filosofie pro děti
|
|
Rozvoj kompetencí učitele pro vedení žáků k aktivnímu občanství
Zavadilová, Barbora ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvoji aktivního občanského přístupu u žáků a přípravě učitelů v této oblasti. Výchova k aktivnímu občanství je mezinárodně považována za klíčový cíl vzdělávání a v souvislosti se společenskými změnami nabývá na důležitosti. Cílem práce je zjistit, jaký význam je tématu v českém prostředí přikládán a zda je zahrnován do přípravy budoucích učitelů. Teoretická část práce se věnuje jeho definování, možnostem využití ve výuce, specifiky vzdělávání učitelů v této oblasti a dostupným metodickým zdrojům. V praktické části bylo realizováno kvantitativní šetření mezi studenty Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, doplněné o kvalitativní výzkum se zástupci akademické obce a neziskových organizací. Hypotézy práce byly tímto šetřením ověřeny: mezi vzdělavateli učitelů i mezi studenty učitelství je tématu přisuzován značný význam, v současné době je však jeho aplikace do praxe limitovaná. Ze strany fakulty existuje postupná snaha o spolupráci s neziskovými organizacemi, které v této oblasti disponují kvalitní nabídkou vzdělávání učitelů. Práce přináší cenná zjištění o současném pojetí problematiky vedení žáků k aktivnímu občanství a může být zdrojem pro rozvoj tématu v prostředí fakult vzdělávajících učitele, stejně jako pro další výzkum.
|